Víla

Karel Plíhal

1:ZnHal jsem jednu vílu, která tEančívala nF#a louce
G#mu silnice, ktD#merá vede z BErna do OlF#omouce,
zlG#mehounka se dD#motýkala vEousů strejdy jHečmenF#e,
Ha já čekal, Eaž jí hebké šHaty sklouznou z rF#amenHe.
2:Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,
milióny galaxií běhaly mi po zádech,
jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,
že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.
3:Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků
jemným hlasem zazvonila:"Co šmíruješ, prasáku,"
vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,
nHetoulám se pEo loukách a rHadši koukám na telGe-vF#izHi.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:27.61+00:00
Výsledky hledání: